Detail

Popis

---

Vřes modrý je stálezelený, vřesům podobný zakrslý keřík, jehož kmínky jsou až 35cm dlouhé, vzpřímené nebo na bázi kořenující a pak vystoupavé a bohatě větvené. Listy jsou téměř přisedlé, střídavé, hustě nahloučené, kožovité a leskle zelené, až 12mm dlouhé, čárkovité až čárkovitě podlouhlé s tupou špičkou, okraje jsou silně stočené a zoubkaté. Nící květy vykvétají v krátkých, těsně pod vrcholem výhonů uspořádaných hroznech. Květní stopky jsou dlouhé a jemně žláznatě chloupkaté. Podpůrné listeny jsou podobné listům, přední listeny chybí, kališních lístků je pět, jsou nesrostlé, červenohnědé, až 6mm dlouhé, kopinaté až žláznatě chloupkaté. Květní koruna je pětičetná, liláková až purpurově růžová, později namodralá a opadávající, až 12mm dlouhá, džbánkovitě strostlá a s krátkými odstávajícími korunními cípy. Deset tyčinek je uzavřených v květní korunce, prašníky jsou bez přívěsků a pukající velkým otvorem. Semeník je svrchní, pětipouzdrý, plod je pukavá tobolka, 4mm dlouhá. Keřík kvete od května do června.
Tento rod zahrnuje asi sedm druhů z arkticko-alpinských oblastí severní polokoule. Známe i přírodní křížence. Včechny tvoří nízké, vřesům podobné keříky, několik z nich má silně vonné květy.

Čeleď:
Ericaceae - vřesovcovité

Výskyt:
Vřes modrý roste na vřesovištních podkladech v horských polohách s výjimkou nejzazšího severu. Vyskytuje se v arktisko-alpinských oblastech severní Evropy, jižně až po jižní Norsko, ojediněle ve Skotsku a v Pyrenejích, v Anglii, Francii, Islandu, Švédsku, Norsku, Finsku a v severním Rusku.