Vrba valdštějnská je malý, od 50cm do 1m vysoký keřík, který tvoří hustá hnízda. Listy jsou ve svazečcích na koncích větévek, větve jsou nahnědle olivové, hladké, lysé, mladé výhony jsou žlutozelené, na bázi chloupkaté, později lysé. Listy krátkých výhonů jsou elipčité, celokrajné a vpředu zpravidla zaoblené. Na dlouhých výhonech jsou letní listy opakvejčité, 3 -5 cm dlouhé, s největší šířkou nad polovinou, často šikmo zašpičatělé. Okraj je plochý, nestejně žláznatě pilovitý nebo celokrajný. Horní strana je nápadně žlutozelená a silně lesklá, rub je světle modrozelený. Palisty jsou velmi malé, většinou chybí. Jehnědy jsou dlouze stopkaté, štíhle cylindrické, 2,5 -3cm dlouhé. Samčí jehnědy mají lysé nitky, samičí jehnědy velmi krátce stopkatý, vřetenovitý, vlnatě chloupkatý semeník, čnělka je středně dlouhá, větve blizny strnule postavené. Podpůrný listen je dvoubarvený, báze světlejší, přední část hnědá, zvenčí vzpřímeně a světle chloupkatá, špičky jsou dlouze vousaté, nektarová žláza plochá a tupá. V době zralosti se jehněda nápadně prodlouží. Keř kvete od května do června, před olistěním.
V jihotyrolských Dolomitech tvoří vrba valdštějnská rozlehlé houštiny v drobné suti, kterou brzdí v sesouvání.

Čeleď:
Salicaceae - vrbovité

Výskyt:
Vrba valdštějnská roste v subalpinské až alpinské poloze, na vápenatých jílech, štěrku a drobné suti. V severních polohách na dlouho zasněžených svazích. Je to horská rostlina východních Alp, vyskytuje se ve Švýcarsku, Rakousku - Tyrolsku.