Detail

Popis

---

Vrba šedivá je statný, až 6m vysoký keř, vzácně vysoký strom, subalpinský, malý pionýrský keř. Větve jsou vystoupavé, větévky žlutozelené až rezavě červené, nejmladší výhony jsou roztroušeně chloupkaté. Listy jsou až 15cm dlouhé, úzce kopinaté, oba konce jsou dlouze zašpičatělé, okraj výrazně ohnutý, lícní strana má zapuštěný hlavní nerv, je temně zelená, zpočátku šedě chloupkatá, později lysá, rub má silně vystouplý hlavní nerv, hustě šedě až bělavě plstnatý. Řapík je 5mm dlouhý, přilehle chloupkatý. Palisty jsou velmi malé, jen vzácně přítomné. Jehnědy jsou krátce stopkaté, podlouhle válcovité, vodorovně odstálé nebo zahnuté dolů. Samičí jehnědy jsou až 2,5cm dlouhé, nitky lysé, v dolní polovině vzájemně srostlé, horní část je volná, samičí jehnědy jsou 3 -5cm dlouhé, semeník stopkatý, vejčitě kuželovitý, lysý, čnělka je dlouhá, blizna nad podpůrným listen vyčnívající. Podpůrný listen je jednobarevný, světle blanitý, lysý, lehce zvlněný, přední okraj má málo chloupků. Keř kvete od března do května, současně s rašením listů.
V subalpinských říčních naplaveninách tvoří vrba šedivá s vrbou nachovou, vrbou lýkovcovou a spolu s voskovníkem a třtinou obecnou pionýrské společenství Salici - Myricarietum M.Moor. Významným poznávacím znakem vrby šedivé jsou v době kvetení dlouhé čnělky a jejich blizny, které převisají mezi střechovitě přitisklými podpůrnými listeny.

Čeleď:
Salicaceae - vrbovité

Výskyt:
Vrba šedivá roste od nížin do subalpinské říční naplaveniny, ve střední a jižní Evropě, od Španělska na východ až po pohoří Balkánského poloostrova. U nás je původní v Beskydech a Karpatech.