Detail

Popis

---

Vrba popelavá je vysoký keř s tlustými větvemi, rostoucí hodně do šířky, nahoře zploštělý. Mladší výhony jsou skořicově hnědé až černošedé, krátce sametově chloupkaté. Čerstvě odkorněné dřevo má dlouhé proužky. Listy jsou podlouhle elipčité, opakvejčité až kopinaté, 6 až 10cm dlouhé, špička je krátká, často šikmá, okraje zvlněné, zčásti ohnuté, nepravidelně a drobně pilovité, žláznaté, na bázi většinou krátce stažené, zpočátku jsou oboustranně krátce chloupkaté, později je lícní strana většinou lysá, šedozelená, matná, střední žilka je zapuštěná, rub hustě šedě a měkce huňatý, síť žilnatiny výrazně vystupující. Řapík je 8mm dlouhý, krátce chloupkatý, palisty polosrdčité, až 5mm dlouhé. Jehnědy jsou krátce stopkaté, špičatě vejčité až krátce cylindrické, samičí jehnědy mají dlouhé nitky, na bázi jsou poněkud chloupkaté, samičí jehnědy mají nápadně dlouhou, dlouze chloupkatou stopku u kuželovitého semeníku, čnělka je krátká, blizna vzpřímeně a strnule větvená. Podpůrný listen je dvoubarevný, báze světlejší, přední část hnědá až černá, špička vousatá, nektarová žláza kyjovitá. Vrba kvete od března do dubna, krátce před rašením listů.
Vrba popelavá se pozná podle svého habitu na dálku. Je to velký keř, lehce kopulovité stavby, nahoře zploštělý, matně šedozelený. Podobná je Salix atrocinerea s listy s 10 -12 postranními žilkami, rub na žilnatině má částečně masivě červené chloupky.

Čeleď:
Salicaceae - vrbovité

Výskyt:
Vrba popelavá roste v kopcovitém a horském pásmu, na stále zamokřených půdách, v Alpách nejspíš ale chybí. Vyskytuje se téměř v celé Evropě od Skandinávie jižně až po severní a východní Francii, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Itálii, Korsiku a Řecko. U nás je hojně rozšířená od nížin do podhorského pásma.