Škupa koželužská je stálezelený, vícekmínový keř, řídce větvený, 1 -3m vysoký keř nebo strom. Mladé větévky jsou husté, dlouze, volně huňatě chloupkaté, s nažloutle hnědou kůrou, starší větve jsou lysé, s hnědočervenou kůrou. Listy jsou dlouhé 18cm, střídavé, dlouze řapíkaté, s hustě chloupkatým, v horní polovině křídlatým žebrem, lichozpeřené, se 4 -10 páry lístků, které jsou 1 až 5cm dlouhé a 1 -3,5cm široké, vejčité až eliptické, na horním konci špičaté až tupé, na bázi zúžené, téměř přisedlé, na líci temně zelené, spoře chloupkaté, rub je šedozelený, hustě dlouze chloupkatý, čepel je na okraji vroubkovaná až pilovitá, občas na bázi s 1 -2 malými laloky. Květy jsou velmi malé, nažloutlé až nazelenalé, vonné, 4 -5mm v průměru, pětičetné, velmi krátce stopkaté, jednotlivě nebo po několika přisedlé v paždí malých, zelených podpůrných listenů, sestavené ve vrcholové či postranní, až 10cm dlouhé, hustě chloupkaté, klasnaté laty. Kališní plátky 1,5 -2mm dlouhé, vejčité, nazelenalé, hustě chloupkaté. Korunní plátky jsou přibližně dvakrát tak dlouhé jako kališní lístky, úzce opakvejčité, na horním konci až tupé, v dolní polovině brvité. Plod je kulovitá, lehce smáčklá, červenohnědá, hustě a dlouze chloupkatá peckovička, 4 -6mm v průměru. Keř kvete od července do září.

Čeleď:
Anacarddiaceae

Výskyt:
Škupa koželužská roste na svazích a ve světlých lesích. Vyžaduje suché, kamenité, vápenaté půdy na slunných stanovištích. Vystupuje od mořského pobřeží až do kopcovitého pásma. Vyskytuje se v jižní Evropě až Íránu.

Použití:
Zejména na Sicílii se škumpa koželužká vysazuje pro své koželužké použití a jako barvicí prostředek. Podobná je škumpa ocetná (Rhus typhina), má větší listy s užšími lístky.