Detail

Popis

---

Rakytník řešetlákový je trnitý keř až 2m vysoký. Má dlouhé podzimní výhonky a větve v mládí šedě šupinaté. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, úzce kopinaté, celokrajné, na líci lysé a na rubu stříbřitě plstnaté, rostlina je dvoudomá. Prašníkové květy jsou směstnané do krátkých jehněd, pestíkové tvoří krátké, chudé hrozny. Plody jsou žluté, hnědě tečkované peckovice. Keř kvete v dubnu a květnu.

Výskyt:
Rakytník řešetlákový je rozšířený hlavně v jihoevropských sadech, u nás se vysazuje jako ozdobný keř a jen zřídka zplaňuje.

Použitelná část:
Z rostliny se používá plod.

Sběr:
Plod se sbírá na počátku zrání v srpnu až říjnu, kdy je červenooranžový a tvrdý. Nesuší se, zpracovává se čerstvý hned po sklizni. Při zpracování je nutné, aby nebyla syrová šťáva dlouho na vzduchu, nepřišla do styku s kovy a nebyla dlouho zahřívána na vyšší teplotu. Při eventuálním zpracování na sirup, džem nebo marmeládu je vhodné dbát opatření, která chrání vitaminózní obsah.

Použití:
Plody obsahují organické kyseliny, glykosid quercetin a velké množství vitamínu C a A. Jeden kilogram čerstvých plodů je 100 až 200 denních dávek vitamínu C pro dospělého člověka a asi 100 tisíc jednotek vitamínu A. Nejvíc vitamínu obsahují bobule v září. Za deštivého počasí jich silně ubývá.
Droga se užívá jako roborans denně 5 -10g zahuštěné marmelády z plodů při nedostatku vitamínu C, v rekonvalescenci, při celkové slabosti a snížené odolnosti organismu při chronických infekčních onemocněních.
Vysazování rakytníku by se měla věnovat větší pozornost než dosud, protože peckovice jsou jedním z nejbohatších pramenů vitamínu C. Také listy ho obsahují velké množství. Rakytník vedle užitkovosti má také pěkný vzhled, zejména na podzim. Pěstuje se hlavně v Mongolsku. Plody se tam setřásají v zimě do prostřené plachty.