Detail

Popis

---

Mandarinkovník sladký je vždyzelený keř, ale i strom menšího vzrůstu.

Listy jsou střídavé, kožovité, s krátkým, téměř nezřetelným křídlatým řapíkem a s kopinatými, slabě vroubkovanými čepelemi.

Květy jsou poměrně drobné, bílé, vonné, vyrůstají ve svazečích.

Plody jsou mandarinky, o průměru 5 -6cm jsou zploštěle kulovité. Žlutá a oranžová slupka se snadno odlupuje. Mezokarp je tenký, na rozdíl od pomeranče nemá střední sloupek. Dužina je velmi sladká a vonná. Semena jsou četná, s kožovitým osemeněním a několika zárodky.

Byly vyšlechtěny kultivary téměř úplně bez semen, odolné proti mrazu, takže se mohou pěstovat i v severnějších oblastech.

Čeleď:
Rutaceae – routovité

Původ:
Druh pochází z jižní Asie. Plantáže jsou převážně v Japonsku, Číně, Indii, na Floridě, v Kalifornii a v Jižní Americe. Od 19. století jsou jeho kultivary také ve Středomoří.

Pěstování:
Mandarinkovník vyžaduje množství srážek a průměrnou teplotu okolo 21 -22°C, v subtropických oblastech. Pokud chybí dostatek přirozených srážek, je nutné rostliny zavlažovat. Půda nemusí být příliš bohatá na živiny, ale je nutné, aby byla dostatečně propustná a provzdušněná.

Rostliny vypěstované ze semen je nutné očkovat nebo roubovat. Mandarinkovník dosahuje značného stáří,ale po 30. letech výnosy klesají. Plody se sklízejí nedozrálé, ručně, aby se nepoškodily a při převozu nekazily.

Množení:
Rostlinu je možné množit semeny, ale množí se převážně stonkovými řízky, vzácněji odnožemi.

Použití:
Mandarinková silice se získává převážně lisováním slupek zralých plodů. Hlavní složkou silice je D-limon, který se používá k výrobě tresti pro voňavkářský průmysl. Pro parfumerii se využívá také listová mandarinková silice z větévek a listů, vyrábí se v Itálii, ve Španělsku, na Floridě a v Brazílii.