Detail

Popis

---

Kustovnice obecná je lysý, 1 až 3m vysoký keř s metlovitými, zpočátku vzpřímenými, později obloukovitě převisajícími, světle hnědými, někdy trnitými větvemi. Listy mají různý tvar, většinou jsou úzce elipčité, až podlouhle kopinaté, asi 2 -10cm dlouhé a 0,5 -3cm široké, většinou ve svém středu nejširší, vpředu zašpičatělé, na bázi klínovitě zúžené, s O,5 - 2cm dlouhým řapíkem. Květy jsou lilákově purpurové nebo nahnědlé, asi 2cm v průměru, jednotlivě nebo po 2 -5 v úžlabí listenů, příjemné vůně. Kalich je až 4mm dlouhý, dvoupyský s krátkým, dvouzubým horním pyskem a trojcípým spodním pyskem. Korunní trubka má úzkou bázi, je výrazně nálevkovitá, s kolově rozprostřeným pětilaločným lemem, laloky jsou jen z poloviny tak dlouhé jako trubka. Korunní plátky mají temně fialové linky, které směřují k jícnu. Tyčinky vyčnívají z květu, na bázi jsou lehce vousaté. Semeník je dvoupouzdrý, s nitkovitou čnělkou a hlavičkovitou bliznou. Plod je elipsoidní až vejčitá, 2 -2,5cm dlouhá, šarlatově červená nebo oranžově žlutá, mnohosemenná bobule. Keř kvete od června do srpna.
Tento keř byl nejspíš pojmenován po maloasijské krajině Lycii, ve které byla kustovnice podle řeckého lékaře Dioskurida z 1. století po Kristu velmi rozšířená. Pomocí svých dlouhých, metlovitých, často trnitých větví se může krustovnice udržet i ve větvích jiných keřů, popíná se vzpříčenými větvemi a může poškodit i kulturní rostliny.

Čeleď:
Solanaceae - lilkovité

Výskyt:
Kustovnice obecná roste často v houštinách, na zdech, v plotech a na suchých svazích i na rumištích, s oblibou na písku. Vyskytuje se v jižní a střední Evropě i severní Africe. Od Pyrenejského poloostrova přes Balkán po západní Asii. U nás v nejteplejších oblastech zplaňuje.