Koulenka srdčitá je stálezelený, větvený, drn tvořící pokryvný keřík s plazivými a zdřevnatělými větévkami, které v kolénkách zakořeňují. Kvetoucí větévky jsou až 10cm dlouhé, bezlisté či s 1 -3 drobnými, kopinatými, brvitými lístky. Listy jsou uspořádané růžicovitě, jsou dlouze řapíkaté, kožovité, ploché, lysé, až asi 25mm dlouhé, kopišťovité, většinou vykrojené, někdy trnitě špičaté nebo na konci se třemi malými zoubky, postranní z nich jsou delší než prostřední. Květy jsou světle modře lilákové, pětičetné, uspořádané v dvoustranně symetricky, hustých, jednotlivých kulovitých hlávkách na konci květních výhonů. Hlávky měří až 2cm v průměru, jsou obklopené mnoha vejčitě kopinatými až vejčitými, dlouze zašpičatělými krycími listeny. Kalich je trubkovitě srostlý, strnule chloupkatý, dvoupyský, zoubky jsou kopinaté, zašpičatělé. Květní trubka je dvoupyská, až 8mm dlouhá, horní pysk je hluboce dvoucípý, s nitkovitými úkrojky, spodní pysk je delší než horní, trojcípý s čárkovitými úkrojky. Tyčinky jsou čtyři, vyčnívající, dva delší a dva kratší. Semeník je svrchní, jednopouzdrý, čnělka je vyčnívající, blizna dvoulaločná. Plod je mnohosemenná nažka obklopená vytrvávajícím kalichem. Keř kvete od května do července, ve vyšších polohách až v spnu.
Do rodu patří 27 druhů, převážně domovem v oblastech kolem Středozemního moře. Jeden druh se vyskytuje také na jihošvédských ostrovech.

Čeleď:
Globulariaceae - koulenkovité

Výskyt:
Koulenka srdčitá roste na skalách, suchých a světlých svazích, kamenitých alpských planinách, od údolních poloh až do výšky 2000m, v Alpách pouze na vápenatých půdách. Vyskytuje se v horách střední a jižní Evropy, v severovýchodním Španělsku, v Alpách, Karpatech, ve Velké Fatře, Nízkých Tatrách, Apeninách a Balkánském poloostrově.