Kalina modroplodá pravá je stálezelený, silně větvený, 1 -6m vysoký keř. Mladé větve jsou mírně hranaté, jemně chlupaté, zelené nebo narůžovělé.

Listy jsou vstřícné, řapíkaté, čepele vejčitě podlouhlé, špičaté, 2 -10cm dlouhé, celokrajné, kožovité, neopadavé, s hustou síťovitou žilnatinou, na líci lesklé.

Květenství je vrcholičnaté, zdánlivý okolík. Květy jsou malé, směstnané, pravidelné, pětičetné, kalich drobný, koruna z krátce zvonkovité báze hvězdovitě rozložená, 5 -9mm v průměru, s cípy zaokrouhlenými, bílá, na rubu cípů a poupatech narůžovělá. Tyčinek je pět, semeník je spodní.

Plod je jednosemenná peckovice, má tvar malého citrónu, 5 -8mm dlouhá, v době zralosti modrá.

Rostlina kvete od ledna do června.

Na Kanárských ostrovech roste Viburnum tinus subsp. rigidum - kalina modroplodá kanárská. Ta se odlišuje hustě chlupatými letorosty a na líci matnými listy, na rubu plstnatě chlupatými.

Čeleď:
Loniceraceae – zimolezovité

Výskyt:
Rostlina roste většinou na vlhkých stinných místech v neopadavých lesích v oblastech přímořského klimatu, řidčeji na suchých místech. Často se pěstuje. Vyskytuje se v celém mediteránu, zejména v západním Středozemí, v některých oblastech chybí.

Pěstování:
Rostlina je citlivá na mráz, u nás se pěstuje v přenosných nádobách.

Množení:
Množíme semeny i řízky.

Použití:
Druh se pěstuje pro okrasu v mnoha kultivarech, zejména v přímořských letoviscích. Je vhodný do živých plotů, protože dobře snáší řez, dále k zakrytí zdí apod., v chladnějším klimatu listy červenají. Obsahuje hodně tříslovin, používaných k vydělávání kůží. Nálev z hořkých listů byl dříve používán ke snížení horečky, plody jsou jako drastické purgativum.