Jerlín japonský je strom se široce rozložitou korunou, vysoký 12 -25m. Je to většinou opadavý keř nebo strom, ale mezi přibližně dvaceti druhy jsou některé i stálezelené.
Jerlín japonský má lichozpeřené listy se 7 -17 podlouhle eliptickými lístky a drobné bělavé květy ve velkých koncových převislých květenstvích. Kvete v pozdním létě, v srpnu a září. Připomíná svým vzhledem akáty, ale s hustšími korunami. Po horkém létě vykvétá dříve, po chladném někdy jen málo. První květy se objevují na stromech starých 30 -40 let. Plodem je stopkatý, až 8cm dlouhý, zaškrcovaný lusk.
Rodové jméno jerlínu bylo kupodivu odvozeno z arabského termínu sophira, označující strom s květy podobnými hrachovým. Druhové jméno- japonský- dostal tento strom poněkud neoprávněně. Pochází totiž z Číny a Koreje, ale patří mezi prastaré kulturní a kultovní japonské dřeviny. Do Ameriky byl introdukován v roce 1747, do Anglie v roce 1753. Nejstarší živé stromy byly udržovány od roku 1760 až do začátku 20. století jednak v Kew v Anglii, jednak ve vídeňském Schonbrunnu. V Čechách rostly první jerlíny v roce 1835 v pražské Královské oboře.
Zjímavé jsou kultivary jerlínu: pyramidální, sloupovitě rostoucí ´Columnaris´ , pestrolistý ´Variegata´, který byl už v roce 1865 zaznamenán v Hluboké nad Vltavou, a velmi převislý ´Pendula´, rostoucí např. v Botanické zahradě UK v Praze.

Čeleď:
Fabaceae - bobovité

Původ:
Jerlíny pocházejí jak z Asie, tak ze Severní Ameriky.

Pěstování:
Jerlín japonský je odolný ke zhoršenému městskému prostředí. Obsahuje ale malé množství jedovatého cytisinu.

Použití:
Jerlín japonský je výborná dřevina pro městské parky, aleje a stromořadí. Obecně patří mezi esteticky účinné, nápadné dřeviny, zvláště jerlín japonský je ceněn pro pozdní dobu květu.