Hlohyně šarlatová je stálezelený keř vysoký 2 -5m. Má tuhé, vytrvalé, na okraji vroubkovitě pilovité listy, asi 4cm dlouhé, s krátkými řapíky, které přežívají více než jednu vegetační sezonu. Jejich pětičetné květy mají pět pestíků. Křivolaké větve a větévky nesou 2 -3cm dlouhé ostré konce. Špinavě bílé květy vykvétají koncem května a začátkem června ve vícekvětých, asi 4cm velkých chocholících. Z oplozených květů se pak vyvíjejí asi 6mm velké malvičky, uvnitř s pěti semeny. Listy jsou leskle zelené, plody jeřabinově oranžové, zůstávající na keřích tak dlouho, dokud je nesezobou ptáci.
Než byla hlohyně všeobecně přijata jako samostatný rod, byly její druhy zařazovány mezi skalníky, mezi hlohy nebo mišpule.

Čeleď:
Malaceae - jabloňovité

Původ:
Hlohyně šarlatová pochází z teplého Středomoří (pět asijských druhů pak převážně z Číny).

Pěstování:
Hlohyně snese dobře řez a tak je velmi často vedena po stěnách budov, které tak v podzimních měsících nabývají zajímavého vzhledu. Tento keř nesnáší teplotní změny.

Použití:
Hlohyně je keř vhodný do živých plotů a k budovám. Ve dvacátém století se hlohyně dožila své obliby, protože je vhodným doplňkem moderní strohé architektury.

Choroby, škůdci:
V 80. letech 20. století se hlavně ve střední Evropě rozšířilo houbové onemocnění malvic, které totálně potlačí efekt, pro který se hlohyně pěstují.